Historie obce

Obec Řídeč vznikla na konci 13. století v údolí Zlatého potoka pravděpodobně jako hornická osada patřící ke Klášternímu hradisku v Olomouci. Krátce se v Řídči těžilo zlato, těžba železné rudy byla ukončena teprve v roce 1947.

V průběhu staletí se v Řídči v důsledku válek a epidemií a následných kolonizačních vln střídalo německé a české osídlení. Na konci 2. světové války byla obec kromě několika českých obyvatel německá.

Na základě poválečné politiky přicházejí do obce první čeští novousedlíci již v roce 1945. S původními německými obyvateli zde žili do roku 1946, kdy museli všichni Němci svůj domov opustit. Zůstaly jen 3 původní rodiny (2 smíšená manželství a jedna rodina s rakouskou národností).

Odsunutí obyvatelé Řídeče zachytili zpětně vzpomínky na svůj domov v textu "Vzpomínky na Řídeč." Originál tohoto textu se nachází společně s více než 600 fotografiemi obce a jejich obyvatel v muzeu v Günzburgu (Bavorsko), text této kroniky byl také otištěn v periodiku "Sternberger Heimatpost". 

Překlad kroniky z Günzburgu: "Vzpomínky na Řídeč"

 

Německý originál tohoto českého překladu napsal bývalý místostarosta pan Franz Fischer. Společně s ostatními vzpomínkami na Řídeč je pan Fischer napsal v Německu. Texty jsou přepsány v originálním znění, případně s drobnými úpravami, se kterými byly otištěny v periodiku „Sternberger Heimatpost“.

 

Dům č.p. 1, Alexandr Bajer

Byl menší zemědělský statek s 1,6 ha pole a 0,6 ha zahrady, malým obytným domem, malou výměnou, malou stodolou.

Pokud je známo, byl v letech 1850 -1860 vlastníkem Franz Schneider. F. Schneider byl druhý vlastník, první se jmenoval Roller a byl tchánem Tögela. Zemřel v roce 1920. Jeho žena Josefa Tögel, narozená Roller statek prodala v roce 1923 za 30 000 Kč řídícímu učiteli Čapkovi z Řídče. Ten statek zvětšil a opravil.

Ředitel školy Alexandr Čapka byl Čech ze Žerotína. Navštěvoval německý vzdělávací institut pro učitele, jako učitel přišel do Podlesí nad Odrou a odtud přišel jako školní řídící v roce 1891 do Řídeče, bydlel ve škole až do penze v roce 1925 a pak bydlel v domě č.p. 1. Jeho žena Josefina, rozená Mader byla z Podlesí nad Odrou u Budišova nad Budišovkou. Měli 2 dcery: Adolfine (nar. 1892), Hedwig (nar. 1893). A. Čapka byl velký včelař, měl až 30 včelstev. Od r. 1922 až do své smrti byl obecní sekretář. Zemřel na srdeční infarkt v roce 1933. Za 6 týdnu jej následovala jeho žena. Za 2 roky zemřela Adolfine.

O rok později se vdala Hedwig za Alexandra Bajera z Žerotína, svého vzdáleného příbuzného. Ve výminku si zřídil trafiku. Byl dobromyslný člověk, nebyl nikomu nic dlužen.

Po válce byl ruský, potom český komisař. Něco lidem zprostředkoval, přesto se na Němcích obohatil. Přivedl si 1 krávu, 1 jalovici a 1 prase od Brücknerů,

č.p. 2.

Kromě A. Bajera byly v obci už jen dvě české ženy: Marie Sommerová od roku 1913 a paní Meixnerová od roku 1936.

 

Dům č.p. 2, Hans Brückner

Majitelem většího zemědělského statku byl Hans Brückner. Ke statku patřilo 12,19 ha pozemků v Řídeči a 0,19 ha v Krákořicích, výminek a pěkné, moderně postavené stáje a stodola. Statek byl vybaven mnoha zemědělskými stroji: elektrickým motorem pro čerpadlo, řemenovou pilou,... Brücknerovi chovali koně, krávy, prasata.

Hans Brückner převzal dvůr od svého otce Josefa v roce 1925. Oženil se s Aurelií Vitz z Paseky. Měli jednu dceru – Idu. V roce 1940 postavil u vjezdu do vesnice dům, zamýšlený jako výminek. Pronajímal jej Aloisi Riegerovi. H. Brückner zemřel v roce 1978 v 80 letech a dcera Ida v roce 2003 v 70 letech.

 

Dědeček Hanse Brücknera se jmenoval Franz, jeho žena rozená Mitschak pocházela z Babic. Měli spolu 3 syny: Johanna, Josefa a Emila.

Otec Josef Brückner se oženil s Amalií Brücknerovou, rozenou Sponer z Komárova.

Johann byl vrchním mlynářem ve Šternberku, Emil železničářem v Břeclavi.

 

Dům č.p. 3, Franz Heinrich

Byl větší zemědělský statek s 14 ha v Řídči a 2 ha v Mladějovicích, pěkně postaveným velkým poschoďovým domem, moderními stájemi, velkou stodolou, výminkem, všemi zemědělskými stroji, elektrickým motorem k šrotování, řetězovou pilou a čerpadlem. Choval 2 koně, 16 krav, 3 prasnice, 10 prasat a 1 kance, býka a měl také včelín se 40 včelstvy.

Majitel Franz Heinrich byl ve válce vlakvedoucí a byl zraněn. Oženil se s Aurelií Kuhnert z Paseky.

V letech 1919 – 1938 byl velitelem dobrovolných hasičů a členem dozorčí rady mlékárenské společnosti Šternberk, členem Raiffeisen „kasy“ v Mladějovicích. Zemřel náhle 12.8. 1938 ve věku 52 let poté, co celý den vytáčel med.

Už Franzův otec Johann Heinrich byl schopný zemědělec. Byl také obecní zastupitel. Zemřel na mrtvici při zpracovávání dřeva v lese.

Syn Hans (narozený 1918) narukoval do 2. sv. války, v roce 1945 se přestěhoval ke strýci Richardovi do Drážďan a nastoupil do jeho dřevařské společnosti.

Dcera Greta Heinrich (narozena 1921) se vdala v roce 1946 za Ernsta Langera z Králík, který vedl až do konce války hotel „Šternberský dvůr“. Také oni se odstěhovali do Drážďan a vedli hotel „Bílý jelen“.

 

Dům č.p. 4, Josef Fuchs

Tento malý a starý domek s 0,2 ha pole se rozpadal. Původní majitel Winzenz Titz a jeho žena Maria Titz, roz. Miksch, pracoval na pile, byli bezdětní. Po smrti ženy koupil dům Josef Fuchs, Krakořice za 5 000 Kč. Dům zbourali Češi a na jeho místě vybudovali školní zahradu.

 

Dům č.p. 5, Josef Link

Středně velká usedlost s přilehlými 11 ha pozemků. Statek byl postavený a zařízený průměrně. Dřívější majitel Franz Niklasch a jeho žena Marie (pocházela z Lužic) měli 3 děti: Adolfine se vdala do Domašova za Rösnera, Marie se vdala za Karla Morbitzera, kováře z Komárova. Johann statek převzal a oženil se s Marií Benitschka z Újezda. Měli 2 děti: Hanse a Irenu. Zemřel na encefalitidu. Jeho žena se podruhé vdala za Josefa Linka z Krahulčí a měli 3 děti: Josefa, Rudolfa a Elvíru.

 

 

Dům č.p. 6, Franz Hunth

Dům č.p. 6 byl největším zemědělským statkem s 21 hektary. Bylo zde rychtářství, hostinec s kuželkovou dráhou. Dobře postavený, jen stodola byla stará, vybavený všemi zemědělskými stroji. Původní majitel Alois Rieger se oženil se s Theresií Brückner z Mladějovic. Byli schopní hostinští i zemědělci.

Alois Rieger byl poslancem říšského a zemského sněmu za Rakouska Uherska. Byl také starostou obce a udělal pro ni mnoho dobrého. Pouze kvůli podpisu válečné půjčky za první světové války, kterou ovšem učinil pravděpodobně i pod tlakem rakouských úředníků (a porušil stanovené předpisy), obci vznikly škody.

V roce 1920 oddělil od rychtářství výminek č.p. 50 s velkou zahradou na protější straně cesty s 1,1ha půdy a prodal jej svému bratru Johannu Riegerovi, (za Rakouska Uherska vrchnímu rotmistrovi).

Poté prodal statek a odstěhoval se do Mladějovic. Statek koupil Karel May ze Šternberka za 250 000 Kč. Protože May nebyl sedlák, byl statek v roce 1925 soudně vydražen. Franz Hunth z Krumperk (nyní Podlesí – součást obce malá Morava (pozn. překl.) získal sídlo za 265 000 Kč 28. 1. 1925. Franz a Marie Hunth měli 3 děti: Franz převzal statek a byl vedoucím místních sedláků. Rudolf byl nájemcena statku v „Aichen“ ?? u Uničova, Olga se vdala do Ludvíkovic (u Děčína).??

 

 

Dům č.p. 7, Josef Brückner

Usedlost s 10 hektary, k domu patřil výminek, tak jako ke všem statkům. Obě budovy byly v dobrém stavu. Původní majitel Josef Brückner a jeho žena Franziska, rozená Tögel z Chabičova měli jen jednoho syna Josefa. Ten absolvoval reálnou školu ve Šternberku a chtěl studovat. Na přání otce se však musel stát sedlákem. V 1. světové válce byl vojákem, padl do ruského zajetí. Převzal statek a oženil se s Bertou Weber z Lhoty. Ta spáchala sebevraždu. V roce 1926 se oženil s Annou Schulmeister z Chabičova. Měli 2 dcery – Gretu a Heli. Byl obecním pokladníkem, člen představenstev mlékárenské společnosti Šternberk a Raiffeisenkasse. Jeho láskou byla hudba. Hrál i v Mladějovickém kostelním chóru. V noci na 14. března měl sen – slyšel báseň, kterou hned druhý den ráno zapsal.

 

Dům č.p. 8, Josef Fischer

Ke statku s velkým domem a velkým výminkem patřilo 10 hektarů půdy a stáje a stodola v dobrém stavu. Původní majitelé byli Franz Fischer a jeho žena, rozená Popp z Mladějovic. Vedle zemědělství byl Franz Fischer také hajný. Měli 6 dětí: Josef převzal statek a vzal si Hildu, rozenou Fischer z Mladějovic. Měli 2 dcery - Hidu a Marthu. Franz se oženil do Paseky, Maxova žena pocházela z Petrovic, Rudolf Marii Götz z Rybníčka. Ernst se oženil s Marií Ohnhäuser z Lipiny a jediná dcera Aurelie za Franze Königa z Řídče. Josef Fischer také vozil kmeny z lichtenšteinského revíru na pilu do Šternberka. Pan Fischer zemřel v roce 1979, jeho žena v roce 1989 v 84 letech.

 

Dům č.p. 9, Hans Wontke

Středně velká usedlost, dům i výminek byly dobře udržovány, stodola byla stará. Jeho rodiče Johann a Anna Schmied z Mostkovic měli 6 dětí: Hans se stal sedlákem a oženil se s Hedwigou Fink z Německé Loděnice. Měli 2 děti: Hanse a Gretu, Erwin studoval obchodní akademii, Otto byl řezník, Hermann tkadlec, chodil na tkalcovskou školu, Wilhelm byl kuchař, Friedrich pomocník v mlékárně, a Narzis si paní Wontková přivedla do manželství.

Hans Wontke žil s rodinou po odsunu v oblasti „Klein Bieberau“, pronajal si malý statek a později pracoval jako profesionální hasič. Zemřel 8.8. 1975 v 67 letech. Jeho žena Hedwig zemřela 1.5. 2000 ve věku 85 let.

 

Dům č.p. 10, Gustav Sladek

Dřívější vlastník Franz Morbitzer a jeho žena Anna, rozená Mück, měli statek s dobře udržovanými budovami a s 10 hektary pozemků. Měli jednu dceru Josefu, se kterou se oženil Gustav Sladek. Sňatek byl bezdětný. Po odsunu bydlel pan Sládek s ženou v Stadelbergu u Miesbachu, později se odstěhovali do Hofstarringu.

 

Dům č.p. 11, Emilie Rösner – Hermann Kraus

Menší usedlost s 2 hektary pozemků a s budovami v dobrém stavu se stodolou a zemědělskými nástroji na pole. Předchozí majitel Florian Badstieber předal 1866 svému synovi Florianovi usedlost s 12 hektary (pole a zahrada). Zemřel v roce 1886. 1894 byla usedlost prodána za 8600 Guldenů Antonu Sommerovi (č.p. 12). Anton Sommer si nechal polovinu zahrady a 10 hektarů pole a zbytek usedlosti prodal v roce 1901 Johannu Schulmeisterovi (č.p. 26). Ten dal usedlost své dceři Emilii Rösner, rozené Schulmeister věnem. Johann Rösner byl dočasně hlavní hajný knížat Lichtensteinů. Manželé měli 4 děti. Paní Rösnerová se později odstěhovala ke své vnučce Mizzi. Kolem roku 1930 usedlost prodala Hermannu a Hermině Krausovým z Haukovic.

 

Dům č.p.12, Emma Schöberle, mlýn a obchod s potravinami

Předchozí majitel vlastnil mlýn i pilu, zemědělskou usedlost a dům ve Šternberku. Po jeho smrti se s vdovou oženil Anton Sommer. V roce 1907 vše koupil Franz Rieger starší (dům č.p. 16). F. Rieger si nechal část polí, pilu prodal tesaři Vethovi ze Šternberka. Mlýn se zahradou, zahradu se stodolou a poli koupil syn Antona Sommera Josef. V roce 1922 prodal Josef Sommer mlýn Vinzenzi Schöberlemu za 90 000 Kč a postavil si dům č.p. 49. V. Schöberle bohužel zemřel již v roce 1923. Emma Schöberle provozovala mlýn s pomocníkem Knirschem a později s Aloisem Fischerem a zřídila si malý obchod. Měla syna, který zemřel jako 14letý z nerozvážnosti na popáleniny a dceru Emmi. Fischer pořídil turbínu a naftový motor, později elektromotor.

 

Dům č.p. 13,  Hans Klein, železničář

Dvojdomek v dobrém stavu. Dřívější majitel Johann Fischer jej prodal v roce 1911 Franzi Felgenhauerovi. Ten se oženil s vdovou (Olbrich, rozenou Weiss). Jejich dcera Marie se vdala v roce 1925 za Hanse Kleina. Měli syna Erika, který padl ve druhé světové válce.

 

Dům č.p. 14, Franz Tögel

Dvojdomek se zahradou, stájí, stodolou a velkým včelínem. Dřívější vlastník Johann Heinrich a jeho žena Marie neměli děti. Adoptovali si Marii Wilcek, dceru Mariiny sestry z Moravské Hůzové. Marie se vdala za Franze Tögela (č.p. 35.). F. Tögel byl schopný včelař, měl 54 včelstev. Manželé spolu měli 3 syny a jednu dceru: Hans se vyučil truhlářem, v druhém manželství se oženil s Christel Vogt z Mladějovic. Ferdi se stal zvěrolékařem a žil ve Vídni. Franz se stal také truhlářem a zůstal po začátku války v Německu v Chemnitz. Marie (Miki) zemřela po příchodu Rusů na tetanus. Zůstala po ní dvouletá dcera, byla vdaná s Rudolfem Königem.

 

č.p. 15, Josef Walloch

Josef Walloch a jeho žena Anna, rozená Bayer, koupili dům v roce 1908 od H. Weila z Paseky. Měli 2 syny: Franze a Josefa. Josef Walloch starší padl v 1. světové válce. Franz zastřelil sebe a svou nevěstu na kraji Lískovce. Josef se oženil s Marií Hausner z Německé Loděnice.

 

Dům č.p. 16, hostinec - Franz Rieger

K hostinci patřilo malé zemědělství se 6 hektary polí. Franz Rieger starší a jeho žena Josefa zvětšili svůj majetek nákupem a prodejem nemovitosti č.p.12. Měli dva syny: Franze a Josefa. Franz byl v 1. světové válce v ruském zajetí. V roce 1928 převzal usedlost a oženil se s Marií Wenzel z Komárova (z mlýna). Přístavbou zvětšil lokál, vybudoval jeviště, takže se zde konala divadelní představení. Sňatek byl bezdětný. Josef studoval chemii a byl v Novém Jíčíně. Franz zemřel v roce 1961 v 68 letech, jeho žena v roce 1973 v 81 letech.

 

Dům č.p. 17, Josef Wanke

Josefův otec Alois Wanke a žena Cecílie , rozená Vock měli 3 děti: Josefa, Aloise a Adolfinu. Josef převzal od otce pokryvačství a oženil se s Josefou Matzke z Krahulčí. Měli jednoho syna a 2 dcery. Syn Josef se oženil a žil ve Wilhelmshavenu (BRD). Dcera Marie se vdala za Franze Fischera ještě v rodné vlasti 30. prosince 1944. Christine byla vdaná za Leopolda Schertlera z Uničova. Alois Wanke se oženil s Annou Heinz z Německé Loděnice. Byl klempíř a pokrývač. Adolfine se vdala za Franze Meixnera. Ve výminku bydlel Karl Walzer, veselý Vídeňák, se svou ženou Marií a dcerou z prvního manželství (od manželky Cecílie).

 

Dům č.p. 18, Liechtensteinská hájenka

Hájenka s velkou zahradou a přilehlými budovami. Dřívější majitel Bayer a jeho žena, rozená Brückner měli jednu dceru Cecílii. Ta zdědila a později prodala pozemky řídečským zemědělcům a budovu knížeti Lichtensteinovi. Dům byl služebním bytem hajného. Seidler, později vrchní hajný Oklitschek, který zemřel v roce 1943. Karl Swatschek zde bydlel jako pomocný hajný do května 1945.

 

Dům č.p. 19, Hans Wonka

Pěkná usedlost s 16,5 hektary polí, velkou zahradou a s kvalitně postaveným stavením, stájemi a výminkem. Dřívější majitel Johann Wonka a jeho žena Marie, rozená Nemetz, z Babic měli 3 dcery. Hans zemřel ještě před narozením svého syna. Hans Wonka byl v mládí aktivní ve spolkové mládeži v německém severomoravském spolku. Byl zodpovědný za divadelní představení, vlastenecké slavnosti a další akce. Převzal statek a oženil se s Irenou Patzelt z Bedřichova, neteří vrchního polesného Jennyho, předchůdce vrchního polesného Wingelmüllera. Měli 2 syny: Hanse a Haralda. V říjnu 1938 byl jmenován starostou. Vedl osudy vesnice ke spokojenosti všech až do příchodu Rusů, kteří ho odvedli a dostal se do tábora v Osvětimi, kde pravděpodobně zemřel. Po odsunu odešla jeho žena se syny a oběma švagrovými do Hessenska. Bohužel zemřela už v roce 1949. Oba 10- a 12tiletí chlapci byli láskyplně vychováváni společně tetami Josefou a Wilheminou. Hans se stal finančním inspektorem a Harald technickým zaměstnancem. Žili s rodinami v Rossdorfu.

 

Dům č.p. 20, Johann Fischer

Malá usedlost v dobrém stavebním stavu. Předchozí majitel statek zanedbával a oběsil se na půdě (seníku). Jeho žena, rozená Bayerová, z Mladějovic stavení prodala v roce 1911 Johannu Fischerovi a jeho ženě Josefě, rozené Felgenhauer. Měli 5 dětí: Alois studoval, pracoval jako mlynář u paní Schöberlové, Anna se vdala za Otto Theimera ze Svitav, měli 3 děti: Marii, Otýlii a Hanse. Marie zůstala svobodná, Adolfine se vdala za H. Knirsche a Hans s Marií Woditschkovou z Domašova. Po rozvodu se oženil s Annou Horler.

 

Dům č.p.21, Hans Pospischil

Velká usedlolst s 18 hektary půdy, s budovami v dobrém stavu a se všemi zemědělskými stroji. Dřívější majitelka Josefa Marka předala statek své dceři. Na příjezdu do obce nechala rodina postavit kamenný kříž, na jehož podstavci jsou vytesána tato slova: “Na přání syna Franze postavili tento kříž v roce 1888 rodiče Leopold a Josefa Marka ke slávě Boží." Podnět, který je k tomu vedl, není znám. Dcera paní Markové si vzala Martina Pospischila ze Střelic. Byl schopný zemědělec, přesto později hospodářství zanedbával. Měli 4 děti: Elisabeth se vdala do Paseky, Marie zůstala svobodná. Aloisia se vdala za Karla Rösnera, měli 1 dceru Marii. Hans se oženil s Ottilií Schramm ze Lhoty, měli 1 dceru Hildu. Hans Pospischil zemřel v roce 1953 ve věku 56 let, jeho žena ve věku 74 let v roce 1971.

 

Dům č.p. 22, Eduard Tegel

K obytnému stavení pařil výminek a 9 hektarů polí. Všechny budovy byly v dobrém stavu. Dřívějším majitelem byl Wendelin Rieger, bratr Aloise Riegera (č.p.6), vyučený pekař. Koupil si stavení od svého švagra Josefa Frieba, který ve Šternberku nabyl „Berghof. - tj. Hradní dvůr – tj. Šternberský dvůr???“ Byl ženatý s Marií Meixner z Újezda, měli 4 děti: Elisabeth se vdala za Eduarda Tegela z Újezda, Marie a Angela zůstaly svobodné. Hans se oženil s Irmou Appel z Německé Loděnice. Patřil jim dům č.p.54.

 

Dům č.p. 23, Franz Gabriel

Usedlost s 10 hektary půdy a budovami v dobrém stavu, bez zemědělského nářadí. Dřívější vlastník Felgenhauer předal usedlost své vnučce Anně. Ta se vdala za Franze Gabriela ze Želechovic u Uničova. Sňatek zůstal bezdětný. Jeho žena zemřela den před svěcením zvonů, jejichž pořízení velice podporovala. Pole byla pronajata řídečským zemědělcům. Zemřel v 92 letech. Usedlost zdědily dcery sestry jeho ženy, Hermine a Ottilie, které bydlely ve Vídni. V domě se nacházela mateřská školka pro Řídeč a Komárov.

 

Dům č.p. 24, Gustav Bayer

Statek s 12 hektary pozemků, velmi dobře postavené budovy se zemědělskými stroji. Dědičný statek, jméno „Bajer“ bylo na statku od roku 1765. V roce 1890 shořely stáje. Dřívější majitel Ambros Bayer byl ženatý s Marií Hübner z Babic. Syn Franz zemřel v roce 1904, Marie se vdala za Tögela z Chabičova. Gustav usedlost převzal, vzal si Annu Hamal z Nové Hradečné. Měli 2 děti: Wilfried a Herlinde. Zemřela v roce 1949, Gustav Bayer v roce 1956 ve věku 72 let, jeho žena v roce 1981, ve věku 87 let. Wilfried se oženil s Mariannou Kreissl z Jáchymova.

 

Dům č.p. 25, Rudolf Frömel

Větší usedlost s 14,5 hektary pozemků, dobrými budovami a včelínem. Předchozí majitel Karl Krumpholz se oženil s Theresií Felgenhauer. Sňatek zůstal bezdětný. Majitel statek prodal Wendelinu Heinrichovi (č.p. 27) a žil ve výminku. Wendelin Heinrich z některá pole z tohoto statku připojil k domu č.p. 27 a usedlost dal svému synu Josefovi, který se v roce 1914 oženil s Josefou Neumann z Karlova. Zemřel ale už v roce 1922. Měli 3 děti: Hilda si vzala H. Bartla z Lužic, Marie Wilhelma Götze z Komárova a Josef se vrátil z francouzského zajetí teprve v roce 1948. Josefa Heinrich se podruhé vdala v roce 1924 za Rudolfa Frömela z Arnoltic. Rodiče paní Frömmel, Josef a Josefa Neumann, bydleli ve výminku.

 

Dům č.p. 26, Hermann Schulmeister

Usedlost s 12 hektary pozemků, velmi dobře postavenými budovami a stroji. Předchozí vlastník H. Schulmeister a jeho žena měli 2 syny a jednu dceru. Josef zemřel následkem úrazu, Emilie získala usedlost č.p.11 a vdala se za Johanna Rösnera. Johann převzal statek. Oženil se s Annou Schischma z Hnojic a dlouhé roky byl v obecní radě, po založení hasičů 1. komandant do roku 1914. Zemřel za první světové války v Rusku, byl převezen do Řídeče a pohřben v Mladějovicích. Měli 4 děti: Emilie se vdala za Wilhelma Heinricha (č.p. 27). Hans zemřel ve třech letech na zánět slepého střeva. Hermine byla vdaná za Josefa Schreibera z Olešné u moravské Krásné Hory. Hermann převzal sídlo a oženil se s Josefinou Fiker z Německé Loděnice. Kromě zemědělství se ještě vozil kmeny z řídečského revíru na pilu „Stein“ do Šternberka. Po odsunu se rodina dostala do Leutenbachu. Hermann zůstal věrný svému povolání a pronajal si v okrese „Allen“ statek, který obhospodařoval až do penze. Zemřel v roce 1993 v 82 letech.

 

Dům č.p. 27, Wilhelm Heinrich

Větší statek s 15,5 hektary půdy, všemi stroji, velmi dobrými stájemi a velkým obytným domem. Předchozí majitel Wendelin Heinrich byl 2 funkční období obecní zastupitel. Během jeho funkčního období byla postavena nová škola. Oženil se s Marií Rieger. Měli 4 syny a dceru. Johann absovoval školu pro kadety a za první světové války byl kapitán. Byl ve Vídni ve „vyměřovacím“ úřadu. Smrtelně se zranil během služby v Alpách. Josef dostal dům č.p. 25, který mu koupil otec od Karla Krumphloze, jehož manželství bylo bezdětné. Adolf se oženil s Hedwigou Theimer z Domašova a koupil si dům v Komárově. Aloisie se vdala za Viktora Wenzela z Komárova (mlýn). Wilhelm převzal statek po smrti otce v roce 1920 a oženil se sousedkou Emilií Schulmeister v roce 1929. Měli 6 dětí: Herminu, dvojčata Williho a Wernera, Hanse, Heinze a Emilii. V letech 1927 – 1938 byl starostou obce. Za jeho funkčního období byla vybudována v obci elektřina, v letech 1931-1933 postaven vodovod, v roce 1936 bylo započato s pozemkovými úoravami. Byl aktivní ve všech spolcích. V roce 1938 složil úřad. Po vysídlení odešel se svou rodinou do Bavorska a založil si nový domov. V roce 1971 navštívil i přes vysoký věk se synem Heinzem svou starou vlast. Chtěl ještě jednou vidět svůj dům, pole a vesnici. Pokud mu dovolily síly, účastnil se taká setkání rodáků, která se konala v bavorsku. Zemřel v 17.12. 1977 v 90 letech. Jeho žena zemřela o rok později.

 

Tyto domy byly v obci zbořeny:

č.p.4 – Josef Fuchs, č.p. 5 Josef Link, č.p. 8 Josef Fischer, č.p. 12 – mlýn Schöberle, č.p. 32 Theresia Tögel, č.p. 48 Wendelin Tögel, č.p. 9 Johann Wontke – obytný dům i výminek.

 

Dům č.p. 28, Franz Hoplitschek

Jednodomek, který převzal Adolf Sperlich starší od svého otce Floriana, dřívějšího majitele. Florian se oženil s Josefou Schwammel, měli 2 děti: Adolfa a Annu. Josefa brzy zemřela. Adolf se oženil s s Josefou Mader z Hlásnice, měli jednu dceru: Elisabeth. Adolf Sperlich starší koupil pro svého vnuka Adolfa dům č.p. 34. Ten se oženil s Franziskou Wittka z Mutkova. Dcera Elisabeth z druhého manželství si vzala Franze Hoplitschka, měli 4 děti: Gerlinde, Martha, Edeltraud a Franz. Oba se dožili 82 let.

 

Dům č.p. 29, Franz König

Dvojdomek s kolařskou dílnou. F. König dům koupil od Wenzela Hübnera, byl ženatý s Cezilií Gabriel z Rybníčka. Pracoval v lese a dlouhé roky obecní „služebník, tj. zaměstnanec?“. Měli 4 děti: Anna se vdala za Cerwenku ze Šternberka, bydleli v Komárově, Aloisie: Alois Rieger (č.p.6), Rudolf: Marie (Miki) Tögel, Franz převzal dům a oženil se Aurélií Fischer (č.p. 8), měli jednoho syna: Wilfrieda. Byl kolař. Protože koupil sousedící rozpadající se obecní dům, mohl při přestavbě domu vybudovat dílnu. Franz König padl 22. října 1944.

 

Dům č.p. 30, Franz Nedoflatschil

Malý dům, předchozím majitelem byl Anton Badstieber, zemřel dríve než jeho žena Pauline. Po smrti muže se jeho žena starala o obchod s mlékem – nejdříve tažený psy, později koněm. Protože byla bezdětná, ujala se sirotka z Babic. Jmenoval se Franz Nedoflatschil. Vyučil se zedníkem a byl také lesním dělníkem. V roce 1922 se oženil s vdovou Emmou Gutmann ze Šternberka. Z prvního manželství měla 3 děti: Emmu, Antona a Hildu. Emma se vdala za Lehnerta z Újezda, Anton je pohřešovaný, Hilde byla adoptována. Franz Nedoflatschil zemřel už v roce 1936.

 

Dům č.p. 31, Franz Fischer

Výměna k domu č.p. 48, patřila Franzi Fischerovi. Předchozí majitel Franz Fischer a jeho žena Theresia měli 4 děti: Alois byl děkanem v Horním Benešově. Wendelin byl učitelem v „Hemfeld“ v Čechách, Johann se stal vlastníkem domu č.p. 20 a 13. Franz převzal usedlost a v roce 1883 postavil dům č.p. 48 a oženil se s Marií Biehal z Újezda. Mnoho let byl topičem obecní mlátičky. Díky výměně obecního lesa a nákupu několika akrů od domu č.p. 18 mohl zvětšit své zemědělství. Se ženou měli 3 děti: Hermine se vdala za Johanna Ohnhausera z Lipiny, Adolf vystudoval a stal se ředitelem telegrafní centrály ve Vídni. Zemřel v 39 letech, 29. prosince 1929. Franz se oženil s Annou Dörrich z „Nümberg“ u města Libavá.

 

Dům č.p. 32, Franz Tögel

Jednodomek. Franz Tögel byl stolař, oženil se s Theresií Heinrich. Měli 5 dcer: Aloisii, Franzisku, Theresii, Marii a Herminu. Aloisia se vdala za H. Mücka z Hlásnice. Zemřela při porodu dcery Elsy. Její sestra Franziska se vdala za švagra H. Mücka. Marie zůstala svobodná. Hermine byla druhou ženou vdovce Josefa Felgenhauera (č.p. 40). Theresia převzala dům a po odsunu přišla s neteří Elsou a jejím synem Waltrem do Horního Bavorska.

 

Dům č.p. 33

Původní majitel Zeughammer prodal rozpadající se dům Johannu a Alosii Grill. Měli 4 děti: Josefa, Aloise, Aloisii a Gustel. Syn Josef nechal dům zbořit, vybudoval opěrnou zeď a prodal pozemek sousedovi Karlu Swatschkovi.

 

Dům č.p. 34, Adolf Sperlich

Florian Sperlich koupil dům od H. Sponera, který se odstěhoval do Šternberka a předal dům svému vnukovi Adolfu Sperlichovi. Ten se oženil s Franziskou, rozenou Wittka.

 

Dům č.p. 35, Josef Tögel

Jednodomek. Předchozí majitel Johann Tögel byl švec, oženil se s Josefou Heinrich, měli 5 dětí: Julius (padl v 1. světové válce), Franz se oženil s Marií Wilcek (adoptovanou Heinrichovými z č.p. 14), Josefine se vdala za H. Hinerta z Dlouhé Loučky, Philippine (zemřela 1939), Josef se oženil s Josefou Fuhrmann z Německé Húzové, měli 1 dceru: Christine. Josef zemřel 10. dubna 1945 v Řídeči.

 

 

Dům č.p. 36, Karl Swatschek

Jednodomek s malým pozemkem. Předchozí majitel Franz Hübner byl horník v dole na železnou rudu v Chabičově, ženatý s Antonií Schulmeister z Chabičova. Měli jednu dceru Aloisii, která si vzala Karla Swatschka z Újezda. Pracoval jako stavební dozor. Jak už bylo zmíněno, koupil si pozemek od Grill a používal jej jako zeleninovou a ovocnou zahradu. Měli 3 děti: Josefa (padl v roce 1943 v Itálii), Gerharda a Gertraudu. Protože onemocněl, musel změnit zaměstnání. Stal se hajným a od roku 1943 do května 1945 bydleli v Lichtensteinské hájence č.p. 18, kterou předtím obýval hajný Oklitschek. K. Swatschek zemřel v 9.3. 1943 v 52 letech, jeho žena v roce 1984 v 83 letech.

 

Dům č.p. 37, Josef Felgenhauer

Menší zemědělská usedlost s 3,5 hektary polí, stodolou, ovocnou zahradou a domem s výminkem. Stavení je rodným domkem iniciátorky sbírky fotografií Anny Felgenhauer (Duschek). Předchozí majitel Florian Felgenhauer se živil vedle zemědělství také kovářstvím a byl muzikantem v obecní kapele. Byl ženatý s Franziskou Klein z Hlásnice. Měli 3 syny: Aloise, Josefa a Franze. Alois absolvoval reálku ve Šternberku a stal se železničním úředníkem v Leoben. Franz se vyučil kovářem, tímto řemeslem se ale neživil. Josef se vyučil tesařem, byl velmi muzikální a jako šestnáctiletý hrál se svým otcem v kapele. 12 let byl ve vojenské kapele a byl propuštěn jako šikovatel. Převzal malé zemědělství, v roce 1923 se oženil s Adelheid Niklasch z Nového Dvora a znovu pracoval jako tesař u stavbyvedoucího Vetha. Hudbě zůstal věrný a dlouhá léta hrál v kapele Baschny na lesní roh a na … . Při odsunu si vzal nástroje s sbeou – měl štěstí a prošel s nimi. Nikdy už ale nehrál. Byl šťastný, že je zachránil, měly pro něj obrovskou cenu. Josef Felgenhauer zamřel 1.6. 1962 v 75 letech, jaho žena 29.8. 1979 v 79 letech.

 

Dům č.p. 38, Adolf Fischer a Rudolf Gabriel

Dvojdomek – Adolf Fischer a jeho žena Franziska měli 2 děti: Hedwig se vdala za H. Siebela z Rybníčku, Adolf se oženil s Matyldou Kloss ze Stachova (dřív samostatná obec, dnes součást Lipiny), Wilhelm padl ve 2. světové válce, Emma se vdala za Rudolfa Gabriela z Újezda. Měli 2 syny: Rudolfa (zemřel ve Francii) a Hermanna.

 

Dům č.p. 39 Josef Bayer

Jednodomek s výminkem. Předchozí majitel Josef Bayer byl horník v železnorudném dole v Chabičově. Oženil se s Cecílií Heinrich (č.p. 14), měli 2 děti: Emilie se vdala za Franze Hladila z Krákořic a měli 1 dceru Gretu, Josef převzal dům a vzal si Marii Beil z Rybníčka – měli 2 děti: Josefa (je nezvěstný) a Franze.

 

Dům č.p. 40, Josef Felgenhauer / Franz Tögel

Dvojdomek s malou stodolou a 1,5 hektary polí. Předchozí majitel koupil usedlost a vystavěl dům, oženil se s Antonií Nawratil z Babic a měli 2 děti: Josef byl architekt, Hermine se vdala za Franze Tögela (č.p.32), měli 3 děti: Waltraud, Hermine a Franze.

 

Dům č.p. 41 „Stará škola“

Budova se zvonicí a hodinami na věži, jako škola sloužila do roku 1894. Zvon musel být odvezen během první světové války. Nový byl pořízen v roce 1922. Věžní hodiny byly dárkem od Dr. Wonky, bytem ve Vídni, strýcem Hanse Wonky, posledního starosty. Po stavbě nové školy byly místnosti pronajaty. Posledními nájemci byli Adolf Tögel se ženou a dětmi Olgou a Bertholdem, Veronika Klein a Alois Novak s dcerami Erna a Hermine, Franz Meixner starší se svou druhou ženou (rakouská národnost) a jejími dvěma syny Boleslavem a Břetislavem.

 

Dům č.p. 42 Liechtensteinská hájovna

Hájovna, velký obytný dům postavený roku 1880. Hajní: Tilscher, Müller, Streit, Womaschke, Luta, Hugo Jenny Verwalter, Emil Wingelmüller hlavní lesník, Leo Partsch a lesník Teichmann.

 

Dům č.p. 43???, Wendelin Tögel

Malý domek, dříve výminek k č.p. 18. Po smrti výminkáře jej Liechtensteinové pronajali Wendelinu Tögelovi. Ten byl ženatý s Marií Clement. Měli 8 dětí: Marii, Adolfa, Augustu, Johanna, Aloise, Wilhelma, Annu a Franze. Anna dům koupila.

 

Dům č.p. 44, Obecní škola

Nová škola byla moderně postavená za starosty Wendelina Heinricha: byla zde jedna velká třída s kabinetem na školní pomůcky, bytem pro řídícího učitele, školní dvůr s tyčí na šplh, jáma s pískem na skok daleký. Prvním učitelem byl Alexander do roku 1925, poté Josef Papouschek do roku 1936, Stefan Dworschak do května 1945. Byl ženatý s Marianne Felkel a několik let byl obecním sekretářem, od roku 1939 obecním vedoucím („Ortsleiter“). Po příchodu Rusů byl odvezen do Šternberka, odtud do Olomouce. Zemřel v roce 1947 v táboře Neu-Brandenburg, jeho žena zemřela v roce 1981.

 

Dům č.p. 45, Adolf Niklasch

Jednodomek, A. Niklasch byl ženatý s Amalií Pudel, měli 4 děti: Amalie si vzala Josefa Sabinského, železničáře z Komárova, Emilie si vzele Hanse Vogta z Paseky, Elisabeth se vdala za Čecha z Žerotína. Adolf byl v roce 1945 v zajetí v Německu (Untersteinach), oženil se s vdovou. Josef a Amalie Sabinsky bydleli u Wallochů (č.p. 15). Měli 3 děti: Amalii, Josefa (nezvěstný), Helga (zemřela jako dítě na zápal mozkových blan). Amalie zemřela v roce 1995 v 72 letech.

 

Dům č.p. 46, Pila na dřevo s rybníkem

K pile patřila velká zahrada a místo na skládku dřeva. Předchozí majitel byl Anton Sommer (č.p. 12). Vše koupil Franz Rieger starší (č.p. 6), mlýn prodal Antonu Sommerovi zpět, ponechal si pole a pilu prodal Eduardu Vethovi, stavebnímu podnikateli ze Šternberka. Když byl jeho synovi prodán obchod, zachránil pilu jako dědictví pro svou dceru Annu. Ta se vdala za vedoucího provozu Eduarda Kovare. Zemřela ale už po porodu svého prvního dítěte. Pila byla majetkem dcery Anni Kovar. Její otec provoz modernizoval, zabudoval dřevoplynový motor a později elektromotor, protože vodní pohon z rybníka už nestačil. Byla postavena také plná brána. 17. září 1943 pila vyhořela (jednalo se o sabotáž) a následně byla znovu opravena.

 

Dům č.p. 47, Obecní dům

Obecní dům byl postaven v letech 1910/1911 výnosem okresního lékaře ze Šternberka jako izolační dům pro infekční nemoci. Bylo zde 6 místností vybavených 2 postelemi, 2 peřinami a prádlem a márnice. Po dostavbě nemocnice ve Šternberku byl dům zdarma převeden do majetku obce a ta jej pronajímala. V roce 1912 zde byli v jedné místnosti ubytováni dělníci provádějící odvodňování, v roce 1913 byly 2 místnosti pronajaty Johannu Baierovi, byly postaveny chlív a šopa. V roce 1914 byly 2 pokoje pronajaty Adolfu Haschke, obuvníkovi a Josefu Niklaschovi. Během 1. světové války zde bylo ubytováno 20 vojáků, kteří zpracovávali na Vysoké Roudné větrný polom. Jejich jednotka měla ležení v Újezdě. Jejich převažujícím jídlem byla polenta. Později byla v této místnosti ubytovna pro „turisty“ a žebráky. V roce 1933 se Johann Baier s rodinou přestěhoval do své novostavby postavené vedle obecního domu. Vystřídali se zde další nájemci: Alois Brückner, Alois Tögel, Adolf Pöffel. Starosta Hans Wonka v jedné místnosti zřídil obecní úřad a knihovnu.

 

Dům č.p. 48, Franz Fischer

Dům č.p. 48 byl menší zemědělskou usedlostí s velkou ovocnou zahradou a včelínem. Pan Fischer je autorem této obecní této obecní kroniky. V úvodu kroniky napsal: „Obecní kronika zůstala na obecním úřadě. Nepodařilo se mi ji od Čechů dostat. Proto se pokusím, pokud mi vzpomínky dovolí a mí krajané pomohou, zaznamenat poslední důležité události a uchovat tak minulost pro další generace společně s kronikou domů a katastrální mapou. Druhým dílem této místní kroniky je sbírka 650 fotografií. S tímto fotoalbem bylo započato v roce 1988 a bylo představeno k radosti všech 7.5. 1989 na setkání rodáků v Griesheimu. Místní kronika má tedy textovou a obrazovou část."

Vyučil se tesařem u Eduarda Vetha ve Šternberku, v roce 1905 přešel pod Oswalda Vetha a byl stavbyvedoucí do roku 1945. V první světové válce byl až v Itálii v Assiagu a unikl zajetí díky dovolené kvůli svatbě 26. října 1918. Oženil se Annou Dörrich z „Nürnberg“ u Města Libavá. Měli 4 děti: Franz se oženil 30.12. 1944 s Marií Wanke z Řídeče, Hermann 1952 s Bertou Albes s Hildesheimu (BRD), Anni se vdala v roce 1948 za Hermanna Biehala z Lužic. Adolf zemřel 9.6. 1946 na válečné následky v nemocnici u Drážďan.

Pan Fischer byl aktivní v mnoha veřejných pozicích obce Řídeč: obecní pokladník (1920-1922), obecní zastupitel (1922-1927), místostarosta starosty Hanse Wonky (1938-1945), předseda (elektrifikační společnosti,) člen komise vodohospodářské a pozemkové (pozemková reforma), člen sboru hasičů, důvěrník svazu včelařů.

Pam Fischer zemřel již v roce 1955 ve věku 70 let, jeho žena v roce 1972 v 80 letech.

 

Dům č.p. 49, Josef Sommer

Obytný dům, stáj a malá stodola manželů Josefa a Marie (Češka) Sommerových, měli 2 děti: Josefa (zemřel v roce 1942 u Stalingradu) a Marii. Marie se vdala za Blahu (Čech) a přestěhovali se na usedlost Pospíšilů (č.p. 21).

 

Dům č.p. 50, Johann Rieger

Jednodomek s malou stodolou, velkou zahradou a včelínem. J. Rieger byl vrchní strážmistr (rotmistr) za Rakouska Uherska. Ve druhém manželství byl ženatý s Aurelií Fischer ze Stachova (část Lipiny). Koupil usedlost v roce 1920 od svého bratra Aloise Riegera (č.p. 6), kterému předtím dům patřil jako výminek. Z prvního manželství měl 2 děti: Hans (oženil se s Hildou Dehmel z Komárova), Wilhelmine se vdala za Fritze Beiera z Berlína. Hans Rieger a Fritz Beier padli ve 2. sv. válce. Ve druhém manželství měl 3 děti: Waltra, Marii a Brunhildu. Walter se oženil s Irmou Geibel z Pfungstadtu (BRD?), měli 1 dceru. Marie se vdala za Reinharda Branda, neměli děti. Brunhilda spáchala sebevraždu v roce 1962 v 37 letech.

 

Dům č.p. 51, Franz Meixner 

Jednodomek s podkrovím manželů Franze a Adolfiny Wanke Meixner, měli jednoho syna Waltera.

 

Dům č.p. 52, Alois Wanke

Jednodomek manželů Aloise a Anny (rozené Heinz z Německé Loděnice) postavený v roce 1932. Měli 5 dětí: Alois, Josef, Hermann, Gerhard, Heinz. Anna Wanke zemřela v roce 1947 následkem úrazu ve věku 43 let.

 

Dům č.p. 53, Johann Baier

Dvojdomek postavený v roce 1933. J. Baier se oženil s Emilií Krusch z Mohelnice, měli 3 děti: Emilie (vzala si Franze Niklasche z Mladějovic, 2 dcery), Hans (oženil se s Ludmillou Schönweitz z Těšíkova, 1 dcera), Elisabeth (Vzala si Franze Schöna ze Šternberka, 3 dcery a jeden syn. Paní Schön zemřela v roce 1988, pan Schön v roce 2005 v 95 letech).

 

Dům č.p. 54, Hans Rieger

Hans Rieger (syn Wendelina Riegera, č.p.22 ) a jeho žena Irma, rozená Appel z Dálova postavili domek v roce 1938. Měli 6 dětí: Brigitte, Hans, Otto, Angela, Irma, Hugo. Oba zemřeli velmi brzy (Hans v roce 1961 v 53 letech, Irma v roce 1964 v 50 letech).

 

Dům č.p. 55, Hans Brückner

Dvojdomek postavený v roce 1940 jako výminek k domu č.p. 2. Jedná se o poslední novostavbu v obci .

 

 

 

 

 

 

 

Diesen Text hat Herr Franz Fischer nach der Aussiedlung in Deutschland geschrieben. Volgender Text wurde in dem Periodikum "Sternberger Heimatpost" publiziert.

 

Haus Nr. 1: Alexander Bajer, ein Tcheche.

Wohnhaus mit kleinem Augedinge. 1/12 ha Feld, kleine Scheune, großer Garten. Bienenhaus. Die frühere Besitzerin Josefa Tögel, geb. Roller, verkaufte nach dem Tode ihres Mannes 1923 das Anwesen an Oberlehrer Capka und seine Frau Josefa Mader. Sie hatten 2 Töchter, Adolfine und Hedwig. Er vergrößerte und renovierte das Haus, zog aber erst nach seiner Pensionierung 1925 ein. Er starb 1933. Seine Frau folgte ihm 6 Wochen danach. 2 Jahre später starb Adolfine. Hedwig heiratete Alexander Bajer aus Zerotein, ein Tscheche. Er richtete im Ausgedinge eine Tabaktrafik ein. Nach dem Einmarsch der Russen war er erst tschechischer, dann russischer Kommisar. Er hat manches vermittelt, hat sich trotzdem an deutschem Eigentum bereichert. Außer ihm waren nur noch 2 tschechiche Frauen im Dorf: Marie Sommer seit 1913, Frau Meixner seit 1936 (2. Frau von Franz Meixner), 1936.

 

Haus Nr. 2, Hans Brückner

Landwirtschaftlicher Betrieb, 12.30 ha. modern ausgebaute Stallungen und Scheune, alle Maschinen, guter Viehbestand. Er übernahm von seinem Vater Josef 1925 den Hof. Er heiratete Aurelia Vitz aus Passek. Sie hatten eine Tochter, Ida. 1940 baute er am Ortseingang ein Haus, gedacht als Ausgedinge. Er starb 1987 mit 89 Jahren, seine Frau 1978 mit 80 Jahren und Tochter Ida 2003. Sie wurde 76 Jahre.

 

Haus Nr. 3, Franz Heinrich

Landtwitschaftlicher Besitz, 14 ha in Rietsch, 2 ha in Bladowitz, einstiges großes Wohnhaus. Ausgedinge, moderne Stallungen, große Scheune, alle ladwirtchaftl. Maschinen, 2 Pferde, 16 Kühe, 3 Zuchtsäue, 10 Futterschweine, Deckeber, Stier, Bienenhaus mit 40 Völkern. Franz Heinrich war im Weltkrieg Zugführer, wurde verwundet. Er heiratete Aurelia Kuhnert aus Passek und war von 1919 - 1938 Kommandant der freiwilligen Feuerwehr, auch Ausschußmitglied der Molkerei Genossenschaft Sternberg, Aufsichtsratsmitglied der Raiffeisenkasse Bladowitz. Er verstarb 1938 plötzlich im Alter von 52 Jahren. Sohn Hans, geb. 1918. zog 1945 zu seinem Onkel nach Dresden und stieg in dessen Holzgeschäft ein. Im Alter von erst 49 Jahren ist er 1967 verstorben. Tochter Grete, geb. 1921, heiratete 1946 Herrn Langer aus Grulich, der bis zum Kriegsende das Hotel 'Sternberger Hof' gepachtet hatte. Auch sie zogen nach Dresden und pachteten das Hotel „Weißer Hirsch". lhr Mann starb schon vor vielen Jahren.

 

Haus Nr. 4: Josef Fuchs

Kkleines, altes Haus, früher Vinzenz Titz. Josef Fuchs starb 1953, seine Frau Marie 1964. Familie Adolf Pöffel wohnte auch in diesem Haus.

 

Haus Nr. 5: Josef Link

Ein mitlerer Besitz, 11 ha. mittelmäßig ausgebaut und eingerichtet. Der frühere Besitzer Franz Niklasch hatte 3 Kinder, Adolfine heiratete nach Domeschau (Rösner), Marie heiratete Karl Morbitzer, Schmiedemeister aus Komarn. Johann übernahm den Hof und heiratete Marie Benitschka aus Augezd. Sie hatten 2 Kinder: Hans und Irene. Er starb an Kopfgrippe. Seine Frau heiratete in 2. Ehe Josef Link aus Sperberdorf, Sie hatten 3 Kinder, Josef, Rudolf und Elvira.

 

Haus Nr. 6, Franz Hunth

Der Bauernhof Hausnummer 6 war der größte landwirtschaftliche Betrieb mit 21 ha. Erbgericht, Gasthaus, Kegelbahn. Gut ausgebaut, nur mit alter Scheune, eingerichtet mit allen landwirtshatlichen Maschinen. Der Besitzer Alois Rieger, früher Landtags- und Reichstagsabge- ordneter im k.o.k Osterreich, verheiratet mit Theresia Brückner aus Bladowitz. Sie waren tüchtige Wirts- und Bauernleute. Er war auch Gemeindevorsteher und hat viel Gutes für die Gemeinde geschaffen. Nur durch die Zeichnung der Kriegsanleihe im 1. Weltkrieg, die er wohl auch unter Druck der österreichischen Behörden gemacht hat, aber die genauen Worschriften nicht einhielt, erlitt die Gemeinde Schaden. 1920 trennte er das Ausgedinggebäude mit großem Garten auf der gegenüberliegenden Straßenseite Nr. 50 mit 1,1 ha Ackerland vom Erbgericht und verkaufte es seinem Bruder Johann Rieger, Oberwachtmeister i.R. Danach verkaufte er seinen Besitz und zog nach Bladowitz. Karl May aus Sternberg erwarb ihn um 230.000 Kč. Da er aber kein Bauer war, wurde alles gerichtlich versteigert.

Franz Hunth von Grumberg kaufte ihn für 265.000 Kč am 28. 1. 1925. Franz und Marie Hunth hatten 3 Kinder. Franz übernahm den Hof und war auch Ortsbauernführer. Rudolf war als Pächter auf einem Hof in Aichen bei Mährisch-Neustadt. Olga heiratete nach Loßdorf bei Lands-??

 

Haus Nr. 7, Josef Brückner

Josef Brückner, 10 ha. Guter Bauzustand, wie bei jedem Bauernhaus ein Ausgedinge. Der frühere Besitzer war Josef Brückner und seine Frau Franziska. geb. Tögel, aus Gobitschau hatten nur einen Sohn Josef. Er absolvierte die Realschule in Sternberg und wollte studieren. Nach dem Willen des Vaters mußte er Bauer werden. Er war im 1. Weltkrieg Soldat, kam in russische Gefangenschaft. Er übernahm den Hof und heiratete Berta Weber aus Allhütten. Sie schied freiwillig aus dem Leben. 1926 heiratete er Anna Schulmeister aus Gobitschau. Sie hatten 2 Tochter, Grete und Heli. Er beteiligte sich in der Gemeinde als Kassierer, Vorstandsmitglied bei der Molkereigenossenschaft und der Raiffeisenkasse. Die Musik war seine Leidenschaft. Er spielte auch im Bladowitzer Kirchenchor. In der Nacht zum 14. März hatte er einen Traum. Er hörte ein Gedicht, das er am Morgen gleich niederchrieb:

 

 

Haus Nr. 8, Josef Fischer

Josef Fischer, 10 ha Ackerland, großes Wohnhaus, schönes Ausgedinge, Stallgebäude und Scheune in gutem Zustand. (in letzter Zeit alles abge rissen. Es steht nur noch ein Nußbaum. ) Die früheren Besitzer waren Franz Fischer und seine Frau, geb. Popp, aus Bladowitz. Neben der Landwirtschaft war er auch Waldheger. Sie hatten 6 Kinder: Josef übernahm den Hof und heiratete Hilda, geb. Fischer, aus Bladowitz. Sie hatten 2 Tochter (Hilde und Martha), Franz heiratete nach Passek, Max eine Frau aus Petersdorf, Rudolf Marie Götz aus Ribnik. Ernst heiratete Marie Ohnhäuser aus Lippein, die einzige Tochter Aurelia von Franz König aus Rietsch. Josef Fischer fuhr auch Langholz aus dem Fürst liechtensteinischen Revier in Rietsch für ein Sägewerk in Sternberg. Herr Fischer verstarb 1979, seine Frau 1989 im 84. Lebensjahr.

 

Haus Nr. 9: Hans Wontke

Mitlerer Besitz, Wohnhaus und Ausgedinge gut erhalten, alte Scheune. Seine Eltern Johann und Anna Schmied aus Moskelle hatten 6 Kinder, Hans wurde Bauer und heiratete Hedwig Fink aus Deutsch-Lodenitz. Sie hatten 2 Kinder: Hans und Grete. Erwin besuchte die Handelsschule. Otto war Fleischhauer, Hermann Weber, besuchte die Webschule. Wilhelm war Koch. Friedrich Molkereigehilfe, und Narzis brachte Frau Wontke mit in die Ehe. Hans Wontke kam mit seiner Familie nach der Vertreibung nach Klein Bieberau, pachtete einen kleinen Bauernhof und arbeitete später bei der Berufsfeuerwehr. Er starb am 8. 8. 1975 im 67 Lebensjahr. Seine Frau Hedwig verstarb am 1. 5. 2000 im Alter von 85 Jahren.

 

Haus Nr. 10, Gustav Sladek

Der frühere Besitzer Franz Motbitzer und seine Frau Anna, geb. Mück, hatten einen Hof mit 10 ha, gut ausgebaute Gebäude. Sie hatten eine Tochter Josefa, die Gustav Sladek aus Lenke heiratete. Die Ehe war kinderlos. Nach der Veitreibung kam Herr Sladek mit seiner Frau und ihrer Mutter nach Stadelberg bei Miesbach. Frau Sladek starb am 19. 2. 55 auf dem Weg zur Arbeit an Herzschlag. 1958 übersiedelten Herr Sladek und seine Schwiegermutter in das Eigenheim seiner Schwester nach Hofstarring. Frau Morbitzer starb am 13.8. 65 im Aller von 85 Jahren. Über den Tod von Herrn Sladek fehlen die Daten.

 

Haus Nr. 11, Emilie Rösner - Hermann Kraus

Ein kleiner Besitz, 2 ha, aber gute Gebäude mit Scheune und landwirtschaftlichen Ackergeräten. Der frühere Besitzer Florian Badstieber übergab 1866 seinem Sohn Florian den Besitz mit 12 ha Feld und Garten. Er starb 1886. 1894 wurde er um 8 600 Gulden an Anton Sommer (Nr. 12) verkauft. Er nahm die Hälfte Garten und 10 ha Feld weg und verkaufte den restlichen Besitz 1901 an Johann Schulmeister (Nt. 26). Der gab ihn seiner Tochter Emilie Rösner, geb. Schulmeister, als Heiratsgut. Johann Rösner war zeitweise fürstl. Liechtensteinischer Oberheger. Das Ehepaar hatte 4 Kinder. Frau Rösner erzog und betreute ihre Enkelin Mizzi. Etwa 1930 verkaufte sie den Besitz an Hermann und Hermine Kraus aus Haukowitz.

 

 

Haus Nr. 12, Emma Schöberle

Mühle und Lebensmittelladen. Anton Sommer heiratete die Witwe des früheren Besitzers. Dieser hatte eine Mühle, eine Brettsäge, Landwirtschaft und ein Haus in Sternberg. 1907 wurde alles gerichtlich an Franz Rieger sen. (Nr. 16) verkauft, der einen Teil der Acker behielt. Die Brettsäge verkaufte er dem Zimmermeister Eduard Veth aus Sternberg, die Mühle, Garten mit Scheune und Felder dem Sohn Josef des Anton Sommer. 1922 verkaufte Josef Sommer die Mühle an Vinzenz Schöberle für 90 000 Kč, der leider schon 1923 starb. Seine Frau Emma Schöberle betrieb die Mühle mit dem Gehilfen Knirsch und später mit Alois Fischer weiter. Sie richtete einen kleinen Laden ein und hatte einen Sohn, der als 14jähriger aus Leichtsinn an Brandverletzungen starb und eine Tochter Emmi. Fischer ließ eine Turbine einbauen, dann einen Rohölmotor und später einen Elektromotor. Von dem Erlös der Mühle baute Josef Sommer das Haus Nr. 49. Seine erste Frau starb früh. Er heiratete eine Tshechin aus Brünnles. Sie hatten 2 Kinder. Sohn Josef ist im 2. Weltkrieg gefallen. Tochter Marie heiratete den Tschechen Blaha und besetzte 1946 das Landwirtschaftliche Anwesen (18 ha) von Hans Pospischil.

 

Haus Nr. 13, Hans Klein

Hans Klein, Eisenbahner. Ein gut ausgebautes 2-Familienhaus. Der frühere Besitzer Johann Fischer verkaufte es 1911 an Franz Felgenhauer. Er heiratete eine Witwe (Olbrich, geb. Weiß). Ihre Tochter Marie heiratete 1925 Hans Klein. Sie hatten einen Sohn Erich.

 

Haus Nr. 14, Franz Tögel

2-Familienhaus. Garten, Stall und Scheune. großes Bienenhaus. Der frühere Besizer Johann Heinrich und seine Frau Marie hatten keine Kinder. Sie adoptierten Marie Wilcek, eine Tochter ihrer Schwester aus Böhmisch-Hause. Marie heiratete Franz Tögel (Nr. 35). Er war ein fachkundiger Imker, hatte 54 Völker. Sie hatten 3 Söhne und eine Tochter. Hans lernte Tischler. Er heiratete in 2. Ehe Christel Vogt aus Bladowitz. Ferdi wurde Tierarzt und lebte in Wien. Franz wurde auch Tischler und blieb nach Kriegsbeginn in der DDR in Chemnitz. Marie (Miki) starb nach dem Einmarsch der Russen an Wundstarrkrampf. Sie hinterließ eine 2jähr. Tochter, war verheiratet mit Rudolf König.

 

Haus Nr. 15, Josef Walloch

Josef Walloch und seine Frau Anna. geb. Bayer, kauften das Haus 1908 von H. Weil aus Passek. Sie hatten 2 Söhne Franz und Josef. Josef Walloch sen. ist im 1. Weltkrieg gefallen. Franz erschoß 1936 seine Braut und sich selbst am Waldrand von Liskowitz, Josef heiratete Marie Hausner aus Deutsch-Lodenitz.

 

Haus Nr. 16, Franz Rieger

Gasthaus und kleine Landwirtschaft, 6 ha. Franz Rieger sen. und seine Frau Josefa vergrößerten den Besitz durch Kauf und Verkauf der Liegenschaft Nr. 12. Sie hatten 2 Söhne, Franz und Josef. Franz war im 1. Weltkrieg in russ. Gefangenschaft. 1928 übernahm er den Besitz und heiratete Marie Wenzel aus Komarn (Mühle). Er vergrößerte die Gaststube mit einem Anbau. Der Aufbau einer Bühne war auch möglich, so daß Theaterstücke aufgeführt werden konnten. Die Ehe war kinderlos. Josef studierte Chemie und war in Neutitschein. Franz starb 1961 mit 68 Jahren, seine Frau am 14.12.73 mit 81 Jahren.

 

Haus Nr. 17, Josef Wanke

Sein Vater, Alois Wanke und Frau Cecilie, geb. Vock, hatten 3 Kinder: Josef, Alois und Adolfine. Josef übernahm von seinem Vater den Dachdecker-Betrieb und heiratete Josefa Matzke aus Sperberdorf. Sie hatten 1 Sohn und 2 Töchter. Sohn Josef war in Wilhelmshaven verheiratet. Tochter Ma­rie heiratete Franz Fischer aus Rietsch noch in der alten Heimat. Christine war mit Leopold Schertler aus Mährisch-Neustadt verheiratet. Alois Wanke heiratete Anna Heinz aus Deutsch-Lodenitz. Er war Zimmermann und Dachdecker, Adolfine heiratete Franz Meixner. Im Ausgedingehaus wohnte Karl Walzer, ein lustiger Wiener, mit seiner Frau Marie, Tochter aus 1. Ehe von Frau Cecilie.

 

Haus Nr. 18, Fürst Liechtenstein

Forsthaus, großer Garten, Nebengebäude. Der frühere Besitzer Bayer und seine Frau, geb. Brückner, hatten eine Tochter Aloisia. Sie erbte und verkaufte später die Äcker an Rietscher Landwirte, das Gebäude an Fürst Liechtenstein. Es wurde die Dienstwohnung für die Heger Seidler, später Oberheger Oklitschek, der 1943 verstarb. Karl Swatschek zog als Aushilfsheger bis Mai 1945 ein.

 

Haus Nr. 19, Hans Wonka

Schönes Anwesen, 16,50 ha. Felder, großer Garten mit gut ausgebauten Wohn- und Stallgebäuden, Ausgedinge. Der frühere Besitzer Johann Wonka und seine Frau Marie, geb. Nemetz, aus Babitz hatte 3 Töchter. Noch vor der Geburt seines Sohnes Hans starb er. Hans Wonka war in seiner Jugend aktiv bei der Bundesjugend im deutschen Nordmährerbund. Et war verantwortlich für Theaterabende, Heimatfeste und sonstige Veranstaltungen, übernahm den Hof und heiratete Irene Patzelt aus Friedrichchsdorf, eine Nichte von Oberförster Jenny, Vorgänger von Oberförster Wingelmüller. Sie hatten 2 Söhne, Hans und Harald. Ab Oktober 1938 wurde er zum Bürgermeister ernannt. Er leitete die Geschicke des Heimatdorfes zu aller Zufriedenheit bis zum Einmarsch der Russen, die ihn abführten, und er kam in das Lager Auschwitz, wo er gestorben sein soll. Nach der Vertreibung kam seine Frau mit den Söhnen und den beiden Schwägerinnen nach Hessen. Leider starb sie schon 1949. Die beiden 10- und 12jähri- gen Jungen wurden von den beiden Tanten Josefa und Wilbelmine liebevoll betreut und versorgt. Hans wurde Finanzoberinspektor, Harald technischer Angestellter. Sie leben mit ihren Familien in Roßdorf.

 

Haus Nr. 20, Johann Fischer

Kleiner Besitz, guter Bauzustand. Der frühere Besitzer vernachlässigte den Hof und erhängte sich auf dem Heuboden. Seine Frau, geb. Bayer, aus Bladowitz verkaufte das Anwe­sen 1911 an Johann Fischer und Frau Josefa, geb. Felgenhauer. Sie hatten 5 Kinder. Alois studierte, arbeitete als Müller in der Mühle von Frau Schöberle. Anna heiratete Otto Theimer aus Zwittau. 3 Kinder: Marie. Ottilie und Hans. Marie blieb ledig. Adolfine verheiratet mit H. Knirsch und Hans mit Marie Woditschka aus Domeschau. Nach der Scheidung heiratete er Anna Hocler.

 

Haus Nr. 21, Hans Pospischil

Ein großer Besitz, 18 ha, mit gut ausgebauten Gebäuden und allen landwirtschaftlichen Maschinen. Die frühere Besitzerin Josefa Marka übergab ihrer Tochter den Hof. Am Ortseingang ließ die Familie ein Steinkreuz errichten, im Sockel eingemeißelt die Worte: „Auf Wunsch des Sohnes Franz stellen die Eltern Leopold und Josefa Marka dieses Kreuz 1888 zur Ehre Gottes. " Der Anlaß dazu ist nicht bekannt. Die Tochter von Frau Marka heiratete Martin Pospischil aus Strelitz. Er war ein tüchtiger Landwirt, doch später vernachläßigte er das Anwesen. Sie hatten 4 Kinder: Elisabeth heiratete nach Passek. Marie blieb ledig. Aloisia heiratete Karl Rösner. 1 Tochter Marie. Hans war mit Ottilie Schramm aus Allhütten verheiratet, 1 Tochter Hilde. Hans Pospischil starb 1953 im Alter von 56 Jahren, seine Frau 1971. Sie wurde 74 Jahre.

 

Haus Nr. 22, Eduard Tegel

Eduard Tegel, 9 ha. Wohnhaus mit Ausgedinge. Alle Gebäude gut ausgebaut. Der frühere Besitzer Wendelin Rieger, Bruder von Alois Rieger (Nr. 6), ein gelernter Bäcker, kaufte das Anwesen von sei­nem Schwager Josef Frieh, der in Sternberg den Berghof erwarb. Er war mit Marie Meixner aus Augezd verheiratet, 4 Kinder. Elisabeth heiratete Eduard Tegel aus Augezd. Marie und Angela blieben ledig. Hans verheiratet mit Irma Appel aus Deutsch Lodenitz. Sie bauten das Haus Nr. 54.

 

Haus Nr. 23, Franz Gabriel

Franz Gabriel, 10 ha. gute Gebäude, ohne landw. Geräte. Der frühere Besitzer Felgenhauer übergab seiner Enkelin Anna den Besitz. Sie heiratete Franz Gabriel aus Zelchowitz bei Mähr.-Neustadt. Die Ehe blieb kinderlos. Seine Frau starb am Vortage der Glockenweihe, deren Anschaffung sie sehr förderte. Die Felder waren an Rietscher Landwirte verpachtet. Et starb im 92. l.j. Den Besitz erbten die Töchter einer Schwester seiner Frau, Hermine und Ottilie, wohnhaft in Wien. Im Haus befand sich der Kindergarten von Rietsch und Komarn.

 

Haus Nr. 24, Gustav Bayer

Gustav Bayer, 12 ha, Gebäuden sehr gut ausgebaut, mit landwirschaftlichen Maschinen. Erbhof, der Name seit 1765 auf dem Hof. 1890 Stallung abgebrannt. Der frühere Besitzer Ambros Bayer war mit Marie Hübner aus Babitz verheiratet. Sohn Franz starb 1904, Maire heriaiete Tögel aus Gobitschau. Gustav übernahm den Besitz, heiratete Anna Hamal aus Grätz-Markersdorf. 2 Kinder: Wilfried und Herlinde. Sie starb schon 1949. Gustav Bayer ist 1956 im Alter von 72 J. verstorben, seine Frau 1981. Sie wurde 87 J. Wilfried heiratete Marianne Kreissl aus Joachimstal.

 

Haus Nr. 25, Rudolf Frömel

Ggrößerer Besitz, 14.50 ha, gute Gebäude, Bienenhaus. Der frühere Besitzer Karl Krumpholz war verheiratet mit Theresia Felgenhauer. Die Ehe war kinderlos. Er verkaufte den Hof an Wendelin Heinrich (Nr. 27) und lebte im Ausgedinge. Wendelin Heinrich nahm einige Äcker davon weg zu Nr. 27 und gab das Anwesen seinem Sohn Josef, der 1914 Josefa Neumann aus Karle heiratete. Starb aber schon 1922. Sie hatten 3 Kinder: Hilda heiratete H. Bartl aus Luschitz, Marie Wilhelm Götz aus Komarn, und Josef kam erst 1948 aus franz. Gefangenschaft. Josefa Heinrich heiratete in 2. Ehe 1924 Rudolf Frömel aus Am(rn??)sdorf. Die Eltem von Frau Frömel, Josef und Josefa Neumann, wohnten im Ausgedinge.

 

Haus Nr. 26, Hermann Schulmeister

Hermann Schulmeister, 12 ha, sehr gut ausgebaute Ge­bäude, Maschinen. Der frühere Eigentümer H. Schulmeister und seine Frau hatten 2 Söhne und 1 Tochter. Josef starb nach einem Unfall. Emilie bekam das Anwesen Nr. 11 und heiratete Johann Rösner. Johann übernahm den Hof. Er heiratete Anna Schischma aus Gnoitz und war langjähriger Gemeinderat, nach Gründung der Feuerwehr 1. Kommandant bis 1914, im 1. Weltkrieg in Rußland gefallen, wurde nach Rietsch überführt und in Bladowitz beerdigt. 4 Kinder: Emilie heiratete Wilhelm Heinrich (Nr. 27). Hans starb dreijährig an Blinddarmentzündung. Hermine war verheiratet mit Josef Schreiber aus Ulischen bei Mähr.-Scbönberg. Hermann übernahm den Besitz und heiratete Josefine Fikker aus Deutsch-Lodenitz. Neben seiner Landwirtschaft fuhr er noch Langholz aus dem Rietscher Revier für das Sägewerk Stein nach Sternberg. Durch die Vertreibung kam die Familie nach Leutenbach. Er blieb seineim Beruf treu und erwarb im Kreis Aalen einen Bauernhof, den er bis ins Rentenalter bewirtschaftete. Er starb am 8. 1. 93 im Alter von 82 J.

 

Bauernhof Nr. 27, Wilhelm Heinrich

Ein größerer Betrieb, 15,50 ha. mit allen Maschinen, sehr guten Stallungen, großem Wohnhaus. Der frühere Besitzer Wendelin Heinrich war 2 Amtsperioden Gemeindevorsteher. In seiner Amtszeit wurde die neue Schule gebaut. Er heiratete Marie Rieger. Sie hatten 4 Söhne und 1 Tochter. Johann absolvierte die Kadettenschule und war im 1. Weltkrieg Hauptmann. Er war in Wien beim staatlichen Vermessungsamt, verunglückte tödlich im Dienst in den Alpen. Josef bekam den Besitz Nr. 25, den sein Vater Wendelin von Karl Krumpholz kaufte, dessen Ehe kinderlos war. Adolf heiratete Hed­wig Theimer aus Domeschau und kaufte ein Haus in Komarn. Aloisia heiratete Viktor Wenzel aus Komarn (Mühle). Wilhelm übernahm nach dem Tod seines Vaters 1920 den Hof und heiratete seine Nachbarin Emilie Schulmeister 1929. Sie hatten 6 Kinder: Hermine, die Zwillinge Willi und Werner, Hans, Heinz und Emilie. Er war von 1927 - 1938 Bürgermeister. In dieser Zeit wurden das Elektrizitätsnetz umgebaut, 1931 - 33 die Wasserleitung gebaut, 1936 mit der Flurbereinigung begonnen. Er war in allen Vereinen tätig. 1938 legte er sein Amt nieder. Nach der Aussiedlung kam er mit seiner Familie nach Bayern und schuf sich ein Eigenheim. 1971 besuchte er trotz seines hohen Alters mit seinem Sohn Heinz die alte Heimat. Er wollte sein Haus, seine Felder und das Dorf noch einmal sehen. Solange es seine Kräfte zuließen, war er auch bei Heimattreffen, die in Bayern staatfanden. Am 17.12. 1977 starb er im 90. Lebensjahr. Seine Frau ist am 6. 12. 1978 verstorben.

 

Haus Nr. 28, Franz Hoplitschek

Einfamilienhaus. Adolf Sperlich sen. übernahm von seinem Vater Florian, früherer Besitzer, das Haus. Florian heiratete Josefa Schwammel, 2 Kinder: Adolf und Anna. Josefa starb früh. Er heiratete Josefa Mader aus Wächtersdorf, 1 Tochter Elisabeth. Adoll Sperlich sen. kaufte für seinen Enkel Adolf das Haus Nr. 34. Dieser heiratete Franziska Wittka aus Mauzendorf. Tochter Elisabeth aus 2. Ehe, Franz Hoplitschek, 4 Kinder: Gerlinde, Martha, Edeltraud und Franz. Sie wurden beide 82 Jahre.

 

Haus Nr. 29, Franz König

Zweifamilienhaus mit Wagnerwerkstatt. Er kaufte das Haus von Wenzel Hübner, war verheiratet mit Cezilia Gabriel aus Ribnik, war Waldarbeiter und langjähriger Gemeindediener, 4 Kinder: Anna heiratete Cerwenka von Sternberg, wohnte in Komarn, Aloisia: Alois Rieger (Nr. 6), Rudolf: Marie (Miki) Tögel, Franz übernahm das Haus und heiratete Aurelia Fischer (Nr. 8), 1 Sohn: Wilfried. Er war Wagner. Durch Ankauf eines baufälligen angrenzenden Gemeindehauses konnte er bei Umbau des Hauses auch eine Werkstatt einrichten. Franz König ist am 22. 10.44 gefallen.

 

Haus Nr. 30, Franz Nedoflatschil

Kleines Haus. Der frühere Besitzer Anton Badstieber starb früher als seine Frau Pauline. Nach dem Tod betrieb die Frau einen Milchhandel, zuerst mit einem Hundegespann, später mit einem Pferd. Da sie kinderlos war, nahm sie einen Waisenknaben aus Babitz an. Er hieß Franz Nedoflatschil, erlernte das Maurerhandwerk und war auch Waldarbeiter, heiratete 1922 die Witwe Emma Gutmann aus Sternberg. Sie hatte aus 1. Ehe 3 Kinder: Emma, Anton und Hilde. Emma heiratete Lehnert aus Augezd, Anton ist vermißt, Hilde wurde adoptiert. Franz Nedoflatschil starb schon 1936.

 

Haus Nr. 31 - Ausgedinge zu Haus Nr. 48, Franz Fischer

Der frühere Besitzer Franz Fischer und seine Frau Theresia hatten 4 Kinder: Alois war Dechant in Bennisch. Wendelin war Lehrer in Hemfeld (Böhmen). Johann wurde Besitzer der Häuser Nr. 20 und 13. Franz übernahm den Besitz, baute 1883 das Haus Nr. 48 dazu und heiratete Marie Biehal aus Augezd. Er war viele Jahre als Heizer bei der Dreschmaschine beschäftigt. Durch den Umtausch des Gemeindewaldes und Kauf einiger Äcker von Haus Nr. 18 konnte er seine Landwirtschaft vergrößern. Sie hatten 3 Kinder: Hermine heiratete Johann Ohnhauser nach Lippein. Adolf studierte und wurde Direktor der Telegrafenzentrale in Wien, starb mit 39 Jahren am 19. 12. 29, Franz heiratete Anna Dörrich aus Nürnberg bei Stadt Liebau.

.

Haus Nr. 32, Franz Tögel

Einfamilienhaus. Franz Tögel war Tischler, verheiratet mit Theresia Heinrich. Sie hatten 5 Töchter, Aloisia, Franziska. Theresia, Marie und Hermine. Aloisia heiratete H. Mück aus Wächtersdorf. Sie starb bei der Geburt ihrer Tochter Else. Ihre Schwester Franziska heiratete den Schwager Mück. Marie blieb ledig. Hermine wurde die 2. Frau des Witwers Josef Felgenhauer (Nr. 40). Theresia übernahm das Haus und kam nach der Vertreibung mit ihrer Nichte Else und deren Sohn Walter nach Oberbayern.

 

Haus Nr. 33, Johann Grill

Der frühere Besitzer Zeughammer verkaufte das baufällige Haus an Johann und Aloisia Grill. Sie hatten 4 Kinder: Josef, Alois, Aloisia und Gustel. Sohn Josef ließ das Haus abreißen, errichtete eine Stützmauer und verkaufte das Grundstück an den Nachbarn Karl Swatschek.

 

Haus Nr. 35, Josef Tögel

1-Familienhaus. Der frühere Besitzer Johann Tögel war Schuster, verheiratet mit Josefa Heinrich, 5 Kinder: Julius (im 1. Weltkrieg gefallen), Franz heiratete Marie Wilcek, adoptierte Heinrich (Nr. 14). Josefine, H. Hinert aus Langendorf, Philippine (starb 1939), Josef heiratete Josefa Fuhrmann aus Deutschhause, 1 Tochter: Christine. Josef starb am 10. 4. 45 in Rietsch.

 

Haus Nr. 36, Karl Swatschek

Einfamilienhaus auf kleinem Grundstück. Der frühere Besitzer Franz Hübner war Bergmann im Eisenbergwerk Gobitschau, verheiratet mit Antonia Schulmeister aus Gobitschau. Sie hatten 1 Tochter, Aloisia, die Karl Swatschek aus Augezd heiratete. Er war Maurerpolier. Wie schon erwähnt, kaufte er das Grunstück von Grill, nutzte es als Obst- und Gemüsegarten. Sie hatten 3 Kinder: Josef, 1943 in Italien gefallen, Gerhard und Gertraud. Wegen einer Lungenerkrankung konnte er seinen Beruf nicht mehr ausüben, bewarb sich als Waldheger und wohnte von 1943 bis Mai 1945 im Fürst Liechtensteinischen Hegerhaus Nr. 18, das vorher vom Oklitschek-Heger bewohnt wurde. Er starb am 9. 3. 49 mit 52 Jahren, seine Frau 1984 mit 83 Jahren.

 

Haus Nr. 37, Josef Felgenhauer – Elternhaus von Anna Duschek

Kleiner landwirtschaftlicher Betrieb, 3,5 ha, Stallung, Scheune, großer Obstgarten, Wohnhaus mit Ausgeding. Der frühere Besitzer Florian Felgenhauer betrieb neben der Landwirtschaft noch das Schmiedehandwerk und war Musiker bei einer Dorfkapelle. Er war mit Franzika Klein aus Wächtersdorf verheiratet. Sie hatten 3 Söhne: Alois, Josef und Franz. Alois absolvierte die Realschule in Sternberg und war dann Bahnbeamter in Leoben. Franz lernte Schmied, übte diesen Beruf aber nicht aus. Josef lernte Zimmermann, war sehr musikalisch und spielte als 16 Jahrige mit seinem Vater in der Kapelle. In seiner Militärzeit war er 12 Jahre bei der Militärmusik und wurde als Feldwebel entlassen. Er übernahm die kleine Landwirtschaft, heiratete 1923 Adelheid Niklasch aus Neuhof und arbeitete wieder als Zimmermann bei Baumeister Veth. Der Musik blieb er treu und spielte viele Jahre bei der Kapelle Baschny Waldhorn und Flügelhorn. Bei der Vertreibung nahm er die Instrumente mit, hatte Glück und kam damit durch. Gespielt hat er nicht mehr. Er war glücklich, sie gerettet zu haben, ein großer Wert für ihn. Seine Nachkommen haben nichts von diesen Genen. Vater ist am 1. 6. 1962 im 75. Lebensjahr verstorben. Mutter am 29. 8. 1979 im Alter von 79 Jahren.

 

Haus Nr. 38, Adolf Fischer und Rudolf Gabriel

Ein 2-Familienhaus. Adolf Fischer und seine Frau Franziska hatten 4 Kinder: Hedwig heiratete H. Siebel aus Ribnik, Adolf heiratete Mathilde Kloss aus Stachendorf, Wilhelm ist im 2. Weltkrieg gefallen. Emma heiratete Rudolf Gabriel aus Augezd. Sie hatten 2 Söhne: Rudolf (gefallen in Frankreich) und Hermann.

 

Haus Nr. 39, Josef Bayer

Einfamilienhaus mit Ausgedingehaus. Der frühere Besitzer Josef Bayer war Bergmann im Eisenbergwerk Gobitschau, verh. mit Cäcilie Heinrich (Nr 14), 2 Kinder: Emilie heiratete Franz Hladil aus Krokersdorf, 1 Tochter Grete; Josef übernahm das Haus und heiratete Marie Beil aus Ribnik, 2 Kinder; Josef (vermißt) und Franz.

 

Haus Nr. 40, Josef Felgenhauer und Franz Tögel

2-Familienhaus, kleine Scheune, 1,50 ha Feld. Der frühere Besitzer kaufte das Anwesen und baute das Haus aus, verh. mit Antonia Nawratil, Babitz, 2 Kinder: Josef war Architekt, und Hermine heiratete Franz Tögel (Nr. 32.), 3 Kinder: Waltraud, Hermine und Franz.

 

Haus Nr. 41, "Alte Schule" mit Glockenturm und Turmuhr, als Schule bis 1894

Die Glocke mußte im 1. Weltkrieg abgeliefert werden. 1922 wurde eine neue angeschafft. Die Turmuhr war ein Geschenk von Dr. Wonka, wohnhaft in Wien, einem Onkel von Hans Wonka, letzter Bürgermeister. Nach dem Bau der neuen Schule wurden die Räume vermietet. Die letzten Mieter waren Adolf Tögel mit Frau und den Kindern Olga und Berthold, Frau verstarb?, Veronika Klein und Alois Novak mit den Töchtern Ema und Hermine, Franz Meixner sen. mit seiner 2. Frau – Elisabeth Meixner einer Östereichin und ihren 2 Söhnen Boleslav und Břetislav.

 

Haus Nr. 42, Försterei Fürst Liechtenstein

Forsthaus, erbaut 1880. Förster: Tilscher, Müller, Streit, Womaschke, Lutta, Hugo Jenny Verwalter, Emil Wingelmüller Oberförster, Leo Partsch und Förster Teichmann.

 

Haus Nr. 43, Wendelin Tögel

Ein kleines Haus, früher Ausgedinge zu Nr. 18. Nach dem Tod des Ausgedingers vermietete es die Fürst Liechtensteinische Forstverwaltung an Wendelin Tögel. Er war verheiratet mit Marie Clement. Sie hatten 8 Kinder: Marie, Adolf, Auguste, Johann, Alois, Wilhelm, Anna und Franz. Anna kaufte das Haus.

 

Haus Nr. 44: Volksschule

Erbaut 1894 unter Bürgermeister Wendelin Heinrich, modern ausgebaut, 1 großes Klassenzimmer, mit Kabinett (Lehrmittelraum). Wohnung des Schulleiters, Schulhof mit Kletterstangen, Sandgrube für Weitsprung. Der 1. Lehrer war Alexander Capka bis 1925, danach Josef Papouschek bis 1936, Stefan Dworschak bis Mai 1945. Er war verheiratet mit Marianne Felkel und war einige Jahre Gemeindesekretär, von 1939 Ortsleiter. Nach dem Einmarsch der Russen wurde er abgeführt nach Sternberg, von dort nach Olmütz. Er starb 1947 in einem Lager in Neu-Brandenburg, seine Frau am 20. 9. 81.

 

Haus Nr. 45, Adolf Niklasch

1-Familienhaus, verh. mit Amalia Pudel. 4 Kinder: Amalie heiratete Josef Sabinsky, Eisenbahner aus Komarn Emilie, verh. mit Hans Vogt aus Passek. Elisabeth heiratete einen Tschechen aus Zerotin. Adolf kam 1945 aus der Gefangenschaft nach Untersteinach, heiratete eine Witwe. - Josef und Amalia Sabinsky wohnten bei Walloch (Nr. 15). Sie hatten 3 Kinder Amalie, Josef (vermißt), Helga (starb im Kindesalter an Hirnhautentzündung). Amalie starb 1995 mit 72 Jahren.

 

Haus Nr. 46, Brettsägewerk mit Teich

Brettsägewerk mit Teich, großem Garten und Holzlagerplatz. Dem früheren Besitzer Anton Sommer (Nr. 12) wurde der ganze Besitz verkauft. Franz Rieger sen. (Nr. 16) erstand ihn, verkaufte die Mühle an Sommer zurück, behielt die Äcker und verkaufte das Sägewerk an Eduard Veth, Bauunternehmer in Sternberg. Als seinem Sohn Franz das Geschäft verkauft wurde, rettete er die Säge als Erbgut seiner Tochter Anna. Sie heiratete den Betriebsleiter Eduard Kovar. Aber schon nach der Geburt des 1. Kindes starb sie. Das Sägewerk war Eigentum der Tochter Anni Kovar. Ihr Vater modernisierte den Betrieb, baute einen Holzgas-, später einen Elektromotor ein, da die Wasserkraft aus dem Teich nicht mehr ausreichte. Auch ein VolIgatter wurde eingebaut. Am 17. 9. 43 brannte das Sägewerk (Sabotageakt), wurde wieder aufgebaut.

 

Haus Nr. 47, Gemeindehaus

Erbaut 1910/11 als Isolierhaus für anstreckende Krankheiten im Auftrag des Kreisarztes in Sternberg, 6 Räume, ausgestattet mit 2 Betten, 2 Decken und Wäsche. Nach dem Bau des Sternberger Krankenhauses wurde es der Gemeinde freigegeben und vermietet. 1912 waren in einem Raum Drainage-Arbeiter untergebracht, 1913 zwei Räume an Johann Baier vermietet, Stall und Schuppen gebaut. 1914 zwei Räume an Adolf Haschke, Schuhmacher und Josef Niklasch. Im 1. Weltkrieg war eine Gruppe Soldaten eingewiesen. die auf der Hohen Raute Windbruch aufarbeiteten. Es waren Ruthenen. Ihre Kompanie lag in Augezd. Polenta war ihre Hauptnahrung. Später diente dieser Raum als Nachtherberge für Durchreisende und Bettler. 1933 siedelte Johann Baier mit seiner Familie in seinen Neubau nebenan. Wechselnde Mieter waren Alois Brückner, Alois Tögel, Adolf PöffeI. Bürgermeister Hans Wonka teilte einen Raum und richtete die Gemeindekanzlei und die Bücherei ein.

 

Haus Nr. 48, Franz Fischer

Verfasser der Ortschronik. Kleiner Landwirtschaftlicher Betrieb. großer Obstgarten, und Bienenhaus. Er erlernte das Zimmerhandwerk bei Eduard Veth in Sternberg, kam 1905 zu Oswald Veth, war Polier bis 1945. Im 1. Weltkrieg kam er nach Italien bis Assiago und entging einer Gefangenschaft wegen Urlaubs zur Heirat am 26. 10. 1918. Er heiratete Anna Dörrich aus Nürnberg bei Stadt Liebau. Sie hatten 4 Kinder. Franz heiratete am 30. 12. 1944 Marie Wanke aus Rietsch, Hermann 1952 Berta Albes aus Hildesheim, Anni 1948 Hermann Biehal aus Luschitz. Adolf ist am 9.6. 1946 an den Kriegsfolgen im Krankenhaus in Reichenberg bei Dresden verstorben. Herr Fischer nahm nach Kriegsende 1918 seine alte Beschäftigung bei Zimmermeister Veth wieder auf. Er beteiligte sich an vielen öffentlichen Ämtern in der Gemeinde Rietsch; Gemeindekassierer 1920-22, Gemeindevorsteher 1922-1927, Stellvertreter von Bürgenmeister Hans Wonka 1938-45. Obmann der elektrischen Genossenschaft, Ausschußmitglied der Wasserleitung, der Flurbereinigung, Mitglied der Feuerwehr und Vertrauensmann im Bienenzuchtverein. Zu Beginn seiner Aufzeichnungen schrieb Herr Fischer: „Die Ortschronik ist in der Gemeindekanzlei geblieben. Es ist mir nicht gelungen, sie von den Tschechen frei zu bekommen. Ich will deshalb versuchen, soweit es mein Gedächtnis zuläßt und mir meine Landsleute dabei behilflich sind, die letzten wichtigen Begebenheiten unseres Heimatdorfes festzuhalten, um gleichzeitig mit nachstehender Hausechronik und Katastralmappe einer späteren Generation die Vergangenheit vor Augen zu führen". Herr Fischer starb schon 1955 im Alter von 70 Jahren, seine Frau 1972 im 80. Lebensjahr. Der 2. Teil der Ortschronik ist die Fotosammlung von 650 Bildern. Im Januar 1988 wurde damit begonnen, und bei dem Heimattreffen am 7. 5. 1989 in Griesheim wurde sie zur Freude aller Besucher vorgestellt. Damit besteht die Chronik aus „Wort und Bild".

 

Haus Nr. 49, Josef Sommer

Wohnhaus. Stall und kleine Scheune. Er war verheiratet mit Marie, einer Tschechin, 2 Kinder: Josef, gefallen 1942 bei Stalingrad und Marie. Sie heiratete den Tschechen Blaha und zog auf das Anwesen Pospischil. Sommer vetkaufte sein Haus etwa 1937/38 an Adolf Bartel aus Sternberg.

 

Haus Nr. 50, Johann Rieger

Oberwachtmeister i.R. Einfamilienhaus, kleine Scheune, großer Garten, Bienenhaus, verh. in 2. Ehe mit Aurelia Fischer aus Stachendorf. Er kaufte den Besitz 1920 von seinem Bruder Alois Rieger (Nr. 6), dem es als Ausgedinge gehörte. Aus 1. Ehe waren 2 Kinder: Hans, heiratete Hilde Dehmel aus Komarn, Wilhelmine Fritz Beier aus Berlin. Hans Rieger und Fritz Beier sind gefallen. Aus 2 Ehe 3 Kinder: Walter, Marie und Brunhilde. Walter verheiratet mit lrma Geibel aus Pfungstadt, 1 Tochter. Er starb am 15. 3. 1972 im Alter von 51 Jahren. Marie heiratete Reinhard Brand, kinderlos. Brunhilde, gest. 29. 8. 1962 (Freitod), erst 37 Jahre alt.

 

Haus Nr. 51, Franz Meixner

Einfamilienhaus mit ausgebauter Mansarde?, 1932 gebaut, verh. mit Adolfine Wanke. Sohn Walter.

 

Haus Nr. 52, Alois Wanke

Einfamilienhaus. Verh. mit Anna Heinz aus Deutsch-Lodenitz, 1932 gebaut. Sie hatten 5 Kinder. Alois, Josef, Her­mann, Gerhard, Heinz. Anna Wanke starb 1947 infolge eines Unfalls. Sie war 43 Jahre alt.

 

Haus Nr. 53, Johann Baier

Zweifamilienhaus, erbaut 1933, verh. mit Emilie Krusch aus Müglitz, 3 Kinder: Emilie, heiratete Franz Niklasch aus Bladowitz, 2 Tochter, Hans, Ludmilla Schönweitz aus Zeschdorf, 1 Tochter, Elisabeth, Franz Schön aus Sternberg, 3 Tochter, 1 Sohn. Frau Schön starb am 22. 7. 88. Franz Schön starb am 7 11.05 im Alter von 95 Jahren.

 

Haus Nr. 54, Hans Rieger

Hans Rieger und seine Frau lrma, geb. Appel, aus Dohle bauten das Einfamilienhaus 1938. Er war der Sohn von Wendelin Rieger (Nr. 22). Sie hatten 6 Kinder. Brigitte, Hans, Otto, Angela, Irma, Hugo und starben beide sehr früh. Er 1961 mit 53 Jahren, sie 1964 (wurde nur 50 Jahre).

 

Haus Nr. 55, Hans Brückner

Zweifamilienhaus, erbaut 1940, als Aus geding zu Nr. 2. Der letzte Neubau.

 

Brände in Rietsch: 1888 brannten die Häuser Nr. 31, ??? vollständig nieder. Der Babitzer Feuerwehr froren 2/3 der Schläuche ein. - 1887: Haus Nr. 22 = Frieb, Nachfolger Wendelin Rieger, durch den Leichtsinn des Kindermädchens. Scheune niedergebrannt. - 1890: Nr. 24 = Gustav Bayer. Stallung durch Brandlegung. - 1904: Nr 26 = Johann Schulmeister, Stallungen, Ursache nicht bekannt. - 1914: Nr. 6 = Alois Rieger, Nachfolger Hundt, der Blitz schlug in die Stallungen, 3 Kühe wurden erschlagen - 1943 brannte das Sägewerk Kowar nieder, ein tschechisch-kommunistischer Sabotageakt.

 

8 Häuser im Dorf wurden kurz nach dem 2. Weltkrieg abgerissen: Nr. 4, -Josef Fuchs. Nr. 5-Josef Link, Nr 8-Josef Fischer, Nr. 12-Schöberle-Mühle, Nr. 32-'Theresia Tögel, Nr. 43-Wendelin Tögel, Nr. 9-Johann Wontke, Wohnhaus und Ausgedinge.

 

Historie projektu

Obrázky i doprovodné texty byly shromážděny s laskavou pomocí pana Karla Fialy, rodiny Fischerovy (BRD), muzea Šternberska v Günzburgu (Sternberger Heimatstube, BRD) a paní Duschek (BRD).

Naši uživatelé

Tyto stránky jsou určeny nejen všem, kdo v Řídeči bydlí, bydleli nebo mají k obci jakýkoli jiný vztah. V širším kontextu je věnována také zájemcům o historii sídel na území tzv. Sudet.